Finanční úřad

 

FÚ – Daně

Obsah

FÚ - Daně
1. Základní informace
2. Registrační povinnost
3. Daň z příjmu fyzických 
4. Daň z příjmu právnických osob
5. Ustanovení společná pro daň z příjmů fyzických i právnických osob
6. Daň z nemovitostí
7. Daň z přidané hodnoty
8. Silniční daň
9. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí
10. Daň spotřební

Postupy
1. Registrace u Finančního úřadu
2. JRF - Jednotný registrační formulář
3. Termíny daňových přiznání
4. Platba daní

Zákony

Kontakty

Formuláře

1. Základní informace

Daň

Daňje pojem, který je užíván celou řadou právních předpisů, aniž je v nich definován. Z hlediska právního je daň platební povinností, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění. Daně mívají většinou periodický charakter. 

Daně lze ukládatjen na základě zákona.

Daň je tedy

·   povinná, zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu,
·   která je neúčelová,
·   neekvivalentní,
·   nenávratná,
·   pravidelně se opakuje.

Funkce daní

  • funkce fiskální(neboli funkce příjmové) souvisí se zabezpečováním veřejných statků (jsou zabezpečovány státem či obcemi a financovány zcela nebo z části z veřejných rozpočtů).
  •  funkce redistribuční, zmírňuje rozdíly v důchodech (příjmech) jednotlivých subjektů tím, že vyšší příjmy nebo vyšší majetek je zdaněn víc; ale spočívá i v tom, že prostředky distribuuje jinam, než kde by byly uplatněny bez zdanění (občané by je vydali na nákup spotřebního zboží, stát je vydá na vybavení armády apod.),
  • funkce stabilizační (někdy označovaná též jako funkce ekonomická). Daně jsou účinným ekonomickým nástrojem, kterým lze ovlivňovat nabídku a poptávku s cílem stabilizovat hospodářský vývoj v zemi.

Daňový subjekt

osoba (fyzická nebo právnická), jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou podrobeny dani (podléhají daňové povinnosti).

Poplatníkem daně

je ta fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Daň hradí na svůj účet a ze svého předmětu zdanění.

Plátcem daně

je naproti tomu taková fyzická nebo právnická osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností shromažďuje a odvádí správci (příslušnému finančnímu úřadu) daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou.

Předmět daně

příjem, majetek vyjádřený v měnových jednotkách (Kč).

Základ daně

je předmět daně upravený a specifikovaný podle zákonných pravidel.

Sazba daně

je algoritmus, prostřednictvím kterého se z (upraveného) základu daně stanoví velikost daně. Může být pevná nebo relativní. Pevná sazba je taková, která je stanovena v nominální výši na fyzickou jednotku základu daně. Relativní sazba je stanovena k hodnotovému základu daně. Obvykle má podobu neměnného procenta ze základu daně. Výjimečně se můžeme setkat také se sazbou kombinovanou – z části pevná (např. na jednu cigaretu) a z části procentní z konečné ceny výrobku.

Daňový systém

Souhrn všech daní, které se na daném území vybírají.

Daňový systém, daňovou soustavu České republiky tvoří v současnosti tyto daně, které jsou regulovány následujícími zákony:

1.

Daň z příjmů fyzických osob– viz. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů  v platném znění

2.

Daň z příjmů právnických osob- viz. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů  v platném znění

3.

Daň z nemovitostí– viz. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí v platném znění

4.

Daň silniční– viz. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční v platném znění

5.

Daň dědická– viz. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v platném znění

6.

Daň darovací- viz. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v platném znění

7.

Daň z převodu nemovitostí- viz. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v platném znění

8.

Daň z přidané hodnoty– viz. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění

9.

Daň z minerálních olejů– viz. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění

10.

Daň z piva– viz. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění

11.

Daň z vína a meziproduktů– viz. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění

12.

Daň z lihu– viz. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění

13.

Daň z tabákových výrobků– viz. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění

14.

Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů – viz. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů v platném znění

15.

Daň z pevných paliv - viz. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů v platném znění

16.

Daň z elektřiny - viz. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů v platném znění

Daně uvedené pod čísly 1. až 7. označujeme jako daně přímé. Tyto daně jsou stanovovány na základě majetku poplatníka (např. příjem, nemovitost, dopravní prostředek, finanční majetek. Zpravidla přímé daně poplatník také odvádí.

Daně uvedené pod čísly 8. až 16. označujeme jako daně nepřímé. Tyto jsou uvaleny na spotřebu, vybírají se zpravidla v ceně výrobku a odvádí je plátce daně.

Nad všemi těmito zákony je nadřazen Daňový řád (viz. Zákon č. č. 280/2009 Sb. Daňový řád). Daňový řád upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy. V tomto zákoně jsou stanoveny práva a povinnosti správce daně stejně jako práva a povinnosti daňových subjektů.

 

2. Registrační povinnost

Všichni poplatníci mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od obdržení povolení nebo získání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti.

Plátce daněje povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak.

Registrační povinnost nemádaňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.

Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.

3. Daň z příjmu fyzických osob
Poplatníci:  fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky nebo osoby, které se na jejím území obvykle zdržují (alespoň 183 dní v kalendářním roce).

Předmět daně:          jsou (peněžní i nepeněžní)
a)    příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
b)    příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
c)    příjmy z kapitálového majetku
d)    příjmy z pronájmu
e)    ostatní příjmy

Základ daně:  částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období (pro účely daně z příjmů je to kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení

v případě dosažení ztráty lze tuto odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém se tato daňová ztráta vytvoří

Položky odečitatelné od základu daně:

  • hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, a to na financování vědy a vzdělávání, výzkumných a vývojových účelů, kultury a další vyjmenované v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.
  • částka, která se rovnáúrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru na stavební spoření nebo úrokům hypotéčního úvěru použitým na financování bytových potřeb (úhrnná částka úroků všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit 300 000 Kč).
  • příspěvek na penzijní připojištěníse státním příspěvkem zaplacený poplatníkem. Takto lze odečíst úhrnnou částku příspěvků zaplacených poplatníkem v daném období sníženému o 6 000 Kč (maximální částka, kterou lze takto odečíst za jedno zdaňovací období činí 12 000 Kč).
  • pojistné na soukromé životní pojištěnízaplacené poplatníkem /pojištěným/ (maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč).
  • úhrady za zkouškyověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo nebyly uplatněny jako výdaj (nejvýše však 10 000 Kč, u poplatníka se ZTP až 13 000 Kč, u poplatníka se ZTP-TP až 15 000 Kč).

Sazba daně: činí 15 % ze základu daně (sníženého o předešlé odečitatelné položky a o případnou daňovou ztrátu z minulých let, popřípadě o výdaje na projekty spojené s výzkumem a vývojem – dle § 34 odst. 4)

 Takto vypočtenou daňovou povinnost lze dále snížit o:

24 840,-- Kč  na poplatníka

24 840,-- Kč   na manžela/manželku žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující ve zdaňovacím období 68 000,-- Kč. Částku 24 840,-- Kč lze zvýšit na dvojnásobek, je-li manžel/manželka držitelem průkazu mimořádných výhod III.stupně – průkaz ZTP/P. Slubu na manžela/menželku nemůže uplatnit OSVČ využívající výdajové paušály.

2 520,-- Kč    pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně

5 040,-- Kč   pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

16 140,-- Kč   je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P

4 020,-- Kč    u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení 26 let věku

Daňové zvýhodnění na dítě

- je samostatnou položkou. Pro rok 2012 činí toto daňové zvýhodnění 13 404 Kč/ročně na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti.
- je-li na základě tohoto bonusu nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.
- bonus musí činit alespoň 100,-- Kč, maximálně však 60 300,-- Kč/ročně

Daň stanovená paušální částkou:

Pokud se Vám zdá evidování veškerých daňových výdajů komplikované, je možno použít snadnější, avšak ve většině případů pro poplatníka méně výhodnější stanovení daně paušální částkou.
Fyzická osoba, která chce využít této možnosti, musí splnit následující podmínky:
·         má výhradně příjmy z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7),
·         nemá zaměstnance,
·         není účastníkem sdružení bez právní subjektivity,
·         roční výše příjmů v předchozích 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 mil. Kč,
·         podá žádost správci daně do 31.1. běžného zdaňovacího období.

Daňová povinnost v tomto případě je splatná nejpozději do 15.12. běžného zdaňovacího období.

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit tzv. Paušální výdaje ve výši 80, 60, 40 nebo 30 % podle druhu podnikatelské činnosti (viz. § 7 odst. 7).

4. Daň z příjmu právnických osob

 Poplatníci:  právnické osoby s výjimkou veřejné obchodní společnosti

Předmět daně:         
- příjmy (výnosy) z veškeré podnikatelské činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.
- u poplatníků, kteří nebyli založeni za účelem podnikání, nejsou předmětem zdanění příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání (zákon uvádí charakter těchto příjmů). Uvedené příjmy se nezdaňují u zájmových sdružení právnických osob, občanských sdružení, odborových organizací, politických stran a hnutí, církví, rozpočtových příspěvkových organizací, obcí apod.

Základ daně:  rozdíl, o které příjmy převyšují výdaje při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Rozdíl se upravuje o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů, o částky neoprávněně zkracující příjmy a částky odčitatelné od základu daně.

Položky odečitatelné od základu daně:
od základu daně lze odečíst hodnotu darů (při vymezeném účelu), pokud hodnota daru činí alespoň 2000,-- Kč a maximálně 5 % ze základu daně.

Sazba daně: pro rok 2013 stanovena na 19 %

5. Ustanovení společná pro daň z příjmů fyzických i právnických osob

1. Daňové příjmy

Jde o položky (příjmy), které podnikatel přijal jako plnění za své služby, prodej svých výrobků, případně odprodej nepotřebného majetku, který byl zakoupen z podnikatelských prostředků a účetně evidován.

U fyzické osoby podnikající (OSVČ)podle § 7 tyto příjmy:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- příjmy ze živnosti,
- příjmy z jiného podnikání dle vlastních předpisů
- podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti
- příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
- příjmy z výkonu nezávislého povolání,
- příjmů znalců, tlumočníků atd.

U právnických osob podle § 18:
- příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a nakládání s veškerým majetkem

2. Daňové výdaje

Jde o položky (výdaje), jejichž vynaložení musí sloužit k dosažení, zajištění a udržení příjmů podnikatele:
- odpisy hmotného majetku,
- zaplacené daně (z nemovitostí, silniční daň),
- nájemné u operativního a finančního leasingu s následnou koupí najaté věci (leasingové splátky) při splnění podmínek, které stanoví zákon,
- výdaje na pracovní a sociální podmínky a péči o bezpečnost a zdraví,
- zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení,
- náklady na pracovní cesty a další v zákoně uvedené výdaje.

Za výdaje nelze uznat:
- výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku (včetně splátek a úroků z úvěrů, spojených s jejich pořízením,
- výdaje na zvýšení základního jmění,
- výdaje na nákup cenných papírů, odměny členům statutárních orgánů,
- vyplácené podíly na zisku,
- nesmluvní pokuty a penále,
- výdaje na osobní spotřebu poplatníka, výdaje na reprezentaci, další v zákoně uvedené položky,
- takové výdaje, jejichž doklady (paragony, stvrzenky, faktury) nesplňují zákonem stanovené náležitosti.

Výdajový paušál na auto:    Představuje alternativní způsob uplatnění výdajů, který je možno prvně použít za zdaňovací období roku 2009. Lze jej uplatnit ve výši 5 000 Kč za měsíc v případě, že vozidlo je používáno výlučně k podnikání. Krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč v případě, že vozidlo je využíváno fyzickou osobou pro podnikání i soukromé účely.

Tyto částky jsou zcela nezávislé na skutečné výši vynaložených výdajů. Výdajový paušál lze použít nejvýše na 3 silniční motorová vozidla kategorie L (zpravidla méně než 4 kola), M (doprava osob) a N (doprava nákladů). Podmínkou je, že vozidlo nesmí být ani na část příslušného kalendářního měsíce pronajato, zapůjčeno, poskytnuto zaměstnanci pro soukromé účely.

Výdajový paušál zahrnujevýdaje na pohonné hmoty a parkovné. Ostatní výdaje, jako jsou odpisy, nájemné, opravy a údržba, pojistky a další lze uplatnit v plné výši, případně krácené o 20 % v případě využití vozidla i pro soukromou potřebu.

Snížení daně: Daň se snižuje poplatníkovi, který zaměstnává pracovníky se změněnou pracovní schopností o 18.000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, o 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením nebo o polovinu daně vypočítané ze základu daně u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl osob se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

3. Datum podání daňového přiznání

Daňové přiznáníje povinen každý poplatník odevzdat svému správci daně nejpozději do 31.3. roku, který následuje po zdaňovacím období.

Každý z poplatníků může využít možnosti nechat si zpracovat daňové přiznání daňovým poradcem, v tomto případě se termín odevzdání daňového přiznání posouvá do 30.6., avšak nejpozději do 31.3. je nutno správci daně doručit zplnomocnění pro zpracování daňového přiznání daňovým poradcem. Daňové přiznání obsahuje základní část a přílohy k výpočtu daňové povinnosti. Přikládají se pouze přílohy, pro které má poplatník věcnou náplň.

Zálohy na daň z příjmů: Povinnost platit zálohu na daň se liší podle toho, kolik činila poslední známá daňová povinnost, a to takto:
- daňová povinnost nepřesáhla 30 000,-- Kč zálohu na daň neodvádí.
- daňová povinnost byla 30 000 – 150 000 Kč platí zálohy na daň z příjmů ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15.6. a 15.12. zdaňovacího období.
- daňová povinnost byla vyšší než 150 000 Kč platí zálohy na daň z příjmů ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti, a to nejpozději k 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. zdaňovacího období

6. Daň z nemovitostí

 (zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb)

Poplatníci:  fyzická a právnická osoba, která je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území České republiky bez ohledu na její bydliště a sídlo.

Předmět daně: všechny pozemky a všechny stavby (kolaudované) na území ČR s několika výjimkami (pozemky pro obranu státu, vodní plochy)

Osvobození: pozemky ve vlastnictví státu a obcí, stavby sloužící školám, zdravotnickým zařízením, pozemky i stavby hřbitovů, veřejných parků, sportovišť, pozemky určené pro veřejnou dopravu, stavby sloužící k zajištění veřejné dopravy a novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob na dobu 15 leta další.

Základ daně: U pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostůje cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1m2 ve vyhlášce (vydává ministerstvo zemědělství).

U pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1.lednu zdaňovacího období nebo součin nebo součinem skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.

  U ostatních pozemků je to skutečná výměra pozemků v m2 zjištěná k 1.lednu zdaňovacího období.

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (zastavěná plocha) podle stavu k 1.lednu zdaňovacího období. Základem daně bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2)(podle stavu k 1.lednu) vynásobená koeficientem 1,2. 

Sazba daně:  U pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %, u pozemků trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25 % a u ostatních pozemků za každý 1 m2 zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč, stavebních pozemků 2,00 Kč, ostatních ploch 0,20 Kč

Základní sazba u stavebních pozemků se následně násobí koeficientem podle velikosti obce (1,0 pro obec do 1000 obyvatel až 4,5 v Praze).

 U stavebse sazba s liší podle účelu využití stavby. Pohybuje se mezi 2 Kč za 1 m2 u obytných domů až po 10 Kč za 1 m2 u staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu.

Základní sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží,pokud jeho výměra přesahuje 2/3 zastavěné plochy. Stejně jako u pozemků se uplatňuje koeficient dle velikosti obce. Obce mohou koeficient zvyšovat či snižovat o jednu až tři kategorie.

Daňové přiznání: je poplatník povinen podat do 31.ledna.Daň z nemovitostí je si poplatník povinen v daňovém přiznání sám vypočítat, uplatnit případné osvobození, odpočty a vyčíslit jejich výši a výši daně uvedenou v daňovém přiznání zaplatit. Nebude k tomu vyzýván finančním úřadem.

Pro vyplnění údajů v daňovém přiznání poplatník použije všech dostupných dokumentů, které obsahují údaje o jeho dani podléhajících nemovitostech (např. výpis z katastru nemovitostí, stavební povolení, doklady o dědictví a darování, kupní smlouvy, údaje z účetní evidence).                                             

Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích obdobích.

Změna skutečností rozhodných pro vyměření daně:

Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně (změny v osobě poplatníka, změně výměry nebo ceny nemovitosti nebo uplynutí lhůty osvobození, změně druhu pozemku, změně v užívání stavby nebo nástavby dalších nadzemních podlaží, je povinen poplatník přiznání do 31.1. opětovně podat.

Splatnost daně:  Daň je splatná do 31.5. pokud daňová povinnost není vyšší než 5000 Kč (pokud je vyšší, tak ve 2 stejných splátkách do 31.5. a do 30.11.)u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou splátkách (do 31.8. a do 30.11.)

7. Daň z přidané hodnoty (DPH)

 Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní vybíranou prostřednictvím dodávek zboží, služeb, stavebních objektů, při převodu či využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Daňová povinnost se tak vztahuje n veškerou podnikatelskou činnost (s výjimkou osvobození od daně), včetně dovozu zboží ze zahraničí. Představuje státem stanovenou přirážku k ceně (zdaňuje tzv. přidanou hodnotu).

Plátce daně:  Osoby, které jsou zaregistrovány u správce daně. Povinnost registrace mají osoby, jejichž obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 milion Kč a dále osoby, jejichž obrat nedosáhne uvedené částky, ale podnikají na základě smlouvy o sdružení (přičemž za celé sdružení bylo částky dosaženo nebo je-li jeden z účastníků sdružení plátcem DPH).

Pokud obrat nedosáhne stanovené částky 1 milionu Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců může se osoba přihlásit k registraci dobrovolně (děje se zpravidla tehdy, je-li to pro podnikatelský subjekt výhodné – v určitých oborech např. stavebnictví či při určitých událostech např. koupě nového automobilu s možností odpočtu DPH).

Princip: Základem pro výpočet daně z přidané hodnoty je na každém stupni výroby či obchodu vždy celá dosud vytvořená hodnota (bez zaplacené daně dodavatelům), vynásobená příslušnou sazbou. Svým odběratelům fakturuje plátce odděleně vytvořenou hodnotu a daň z přidané hodnoty. Správci daně odvede podnikatel pouze rozdíl mezi daní zaplacenou dodavatelům a daní vyfakturovanou odběratelům. V případě, že dojde k situaci, kdy podnikatel vyfakturuje na dani odběratelům méně než kolik zaplatil dodavatelům vzniká podnikateli tzv. nadměrný odpočet, který může být po podání daňového přiznání (zpravidla do 1 měsíce) podnikateli vrácen. Zde záměrně uvádím může být vrácen, protože podnikatel má povinnost daň zaplatit, ale může mu být vrácena, splní-li všechny předepsané podmínky (zjišťují se případnou daňovou kontrolou – náležitosti účetních dokladů, jejich relevantnost atd.)

Možnost zrušení registrace vzniká nejdříve uplynutím roku od data účinnosti registrace, pokud obrat plátce za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne částku 1 milion Kč. Součástí základu pro výpočet daně je i spotřební daň.

Osvobození: Od DPH jsou osvobozeny mimo jiné tyto činnosti: poštovní služby, pojišťovnictví, finanční činnosti, výchova a vzdělávání, zdravotnické služby a zboží, rozhlasové a televizní vysílání atd.

Sazba daně:  S platností od 1.1.2013 se sazby daně z přidané hodnoty změnily. Základní sazba daně nyní činí 21 % (tato sazba platí zpravidla pro zboží a služby s výjimkami uvedenými v příloze zákona), snížená sazba daně činí 15 %.

Daňové přiznání: Pro plátce, jejichž obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhl 10 mil. Kč platí čtvrtletní zdaňovací období. Znamená to, že daňové přiznání za I.kvartál (tj. za období 1.1.-31.3. daného roku) musí daňový subjekt podat nejpozději 25.4. daného roku, za II.kvartál (1.4.-30.6.) do 25.7., za III.kvartál (1.7.-30.9.) do 25.10. a za IV.kvartál (1.10.-31.12.) do 25.1. Vždy tedy nejpozději 25 dní po skončení zdaňovacího období.

Pro plátce, jejichž obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 10 mil. Kč platí měsíční zdaňovací období. Znamená to, že daňové přiznání se musí podat každý měsíc nejpozději 25. den.

Od 1.1.2013 je základním zdaňovacím obdobím pro všechny nové plátce měsíční zdaňovací období.

Splatnost daně:  Pro měsíční i čtvrtletní plátce platí, že 25. dne musí být již platba připsána na účet správce daně (platí od listopadu 2009 – dříve stačilo platbu 25. den odeslat ze svého účtu).

8. Silniční daň

Silniční daň zdaňuje užívání pozemních komunikací v České republice. Výnosy z této daně mají především zabezpečovat zdroje na výstavbu a modernizaci silniční sítě.

Poplatníci: Poplatníkem daně silniční je osoba, která:

- je zapsaná v technickém průkazu vozidla vydaném v České republice jako vlastník nebo provozovatel vozidla,
- užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako vlastník  nebo provozovatel,
- zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již vlastníkovi nebo provozovatel vozidla,

Je-li u téhož vozidla poplatníků více, daň platí společně a nerozdílně.
Osvobození: Jednostopá vozidla, vozidla pro veřejnou dopravu osob v městské hromadné dopravě, vozidla požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby, spojů i další vozidla uvedená v zákoně o silniční dani.
Předmět daně:  Předmětem daní jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou používána k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti
Základ daně: Základem daně je u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm3, u nákladních automobilů, tahačů, návěsů, autobusů, traktorů je to celková hmotnost a počet náprav vozidla.
Sazba daně:  Sazba daně je pro tuzemské uživatele stanovena pevnou částkou ze základu daně v rozmezí od 1.200,-- Kč/rok – osobní automobil do 800 cm3 do 50.400,-- Kč/rok – vozidlo se třemi nápravami s hmotností nad 36 tun.
Daňové přiznání: Podává se 1 x ročně, a to k 31.1. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
Zálohy na daň:  Poplatník je povinen platit zálohy na daň, které jsou splatné do 15.4., 15.7., 15.10. a 15.12.

9. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

U těchto daní jde o jednorázové dávky majetkového charakteru a zdanění převodu majetku.

DAŇ DĚDICKÁ A DAROVACÍ
Poplatníci:  Poplatníkem daně dědické je dědic, poplatníkem daně darovací nabyvatel.

Zákon rozděluje skupiny poplatníků do 3.skupin:

I. skupina– příbuzní v řadě přímé a manželé,
II. skupina– sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, zeťové a snachy, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem a zůstavitelem žily ve společné domácnosti nejméně rok,
III. skupina – ostatní fyzické a právnické osoby

Předmět daně:  Předmětem je nabytí majetku děděním nebo bezúplatným převodem (darováním).
Základ daně: Cena majetku nabytého dědicem snížená o prokázané dluhy zůstavitele, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře a cenu dalších povinností v řízení o dědictví.

U darování jde o cenu majetku sníženou o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně. O clo, v případě, že se jedná o věci dovezené z ciziny.

Sazby daně: Sazby daně darovací a dědické mají progresivní průběh a pohybují se dle jednotlivých skupin od 1 % do 40 %.

Osvobození: Osvobozeno je bezúplatné nabytí majetku mezi osobami zařazenými v I.a II.skupině, tedy mezi příbuznými řadě přímé i pobočné. Toto osvobození se týká daně dědické, darovací i daně z převodu nemovitostí.

Daňové přiznání a splatnost daně:
Datum podání daňového přiznání se odvozuje od okamžiku skončení dědického řízení či jiných právních úkonů vyjmenovaných v zákoně. Poté se nejčastěji počítá lhůta 30 dní. Daň dědická a darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.      

DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ
Poplatníci: Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce (prodávající), avšak nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Jde-li o výměnu nemovitostí, tak převodce i nabyvatel.
Předmět daně: Předmětem daně je úplatný převod vlastnictví k nemovitostem, včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví. U výměny nemovitostí se vybírá daň z té nemovitosti, u které je daň vyšší.
Základ daně: Je cena zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti (i v případě, že cena sjednaná dohodou je nižší). Je-li sjednaná cena vyšší než vypočtená, pak základem je cena sjednaná.
Sazba daně: 4 %
Daňové přiznání a splatnost daně: Daňové přiznání je povinen poplatník podat nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, případně v jiném termínu určeném zákonem. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.        

10. Daně spotřební

Spotřebními daněmi je zatěžován prodej a spotřeba taxativně vyjmenovaných výrobků, u kterých se jednak předpokládá rovnoměrný daňový výnos a jejichž spotřeba působí negativně na zdraví obyvatelstva a životního prostředí.

Předmět daně: Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva, líh a lihoviny, pivo, víno a tabákové výrobky v tuzemsku vyrobené nebo dovezené.

Plátce daně: Plátcem daně jsou fyzické a právnické osoby, které vyjmenované výrobky vyrábějí nebo kterým mají být dovážené výrobky propuštěny.

 Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit daň vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného oběhu České republiky.

Sazba daně: Sazby daně se pro jednotlivé výrobky liší (viz.zákon o spotřebních daních – minerální oleje § 48, líh § 70, pivo § 85, víno a meziprodukty § 96, tabákové výrobky § 104).

Daňové přiznání:      Daňové přiznání se podává samostatně za každou daň celnímu úřadu do 25. dní od skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla. Zdaňovacím obdobím je ve většině případů 1 kalendářní měsíc.

 

Postupy

1. Registrace u Finančního úřadu

Od 1. 8. 2006 byly živnostenské úřady prohlášeny za centrální registrační místa (CRM) a podnikateli teď stačí jediný formulář, aby provedl vedle vlastního oznámení živnosti také daňovou registraci, oznámení České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce i příslušné zdravotní pojišťovně. CRM tak umožní provést registraci podnikatele bez nutnosti dodávat např. doklady o bezdlužnosti nebo výpis z rejstříku trestů.

Podnikatelé mohou od 1. 8. 2006 oznámit zahájení podnikatelské činnosti, včetně změn a údajů pro všechny instituce, tj. registrace pro daňové účely, plnění oznamovací povinnosti a dalších povinností vůči České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám přímo na živnostenském úřadě (CRM). Dne 1. 7. 2008 navíc vstoupila v účinnost zásadní novela živnostenského zákona, která mimo jiné ruší místní příslušnost živnostenského úřadu a zavádí možnost tzv. podání prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy - Czech POINT.

V případě že se podnikatel (OSVČ) kompletně nezaregistruje v rámci systému CRM, je nutno zajistit registraci samostatně, a to u následujících institucí: zdravotní pojišťovna, okresní správa sociálního zabezpečení, finanční úřad.

Podnikatel, který obdrží povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně (finančnímu úřadu). Tato lhůta začne běžet následující den po dni právní účinnosti povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo po dni, kdy začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Pro účely tohoto zákona se rozumí dnem právní účinnosti den, kdy je podnikatel podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost.

Za zahájení výdělečné činnosti se považuje okamžik, kdy se činnost začne provozovat s cílem "mít příjem" (tj. objednávky, fakturace, uzavření smlouvy apod.).

Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje pouhé získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.

2. JRF – Jednotný registrační formulář

Jednotný registrační formulářnahrazuje různé typy formulářůpro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných údajů.

Jednotný registrační formulář - JRF byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty CRM, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM.

Typy jednotných registračních formulářů - JRF

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu.

3. Termíny daňových přiznání

1. Daň z příjmu fyzických (OSVČ) a právnických osob

Daňové přiznáníje povinen každý poplatník odevzdat svému správci daně nejpozději do 31.3. roku, který následuje po zdaňovacím období.

Každý z poplatníků může využít možnosti nechat si zpracovat daňové přiznání daňovým poradcem, v tomto případě se termín odevzdání daňového přiznání posouvá do 30.6., avšak nejpozději do 31.3. je nutno správci daně doručit zplnomocnění pro zpracování daňového přiznání daňovým poradcem. Daňové přiznání obsahuje základní část a přílohy k výpočtu daňové povinnosti. Přikládají se pouze přílohy, pro které má poplatník věcnou náplň.

2. Daň z nemovitostí

Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31.ledna. Daň z nemovitostí je si poplatník povinen v daňovém přiznání sám vypočítat, uplatnit případné osvobození, odpočty a vyčíslit jejich výši a výši daně uvedenou v daňovém přiznání zaplatit. Nebude k tomu vyzýván finančním úřadem.

Pro vyplnění údajů v daňovém přiznání poplatník použije všech dostupných dokumentů, které obsahují údaje o jeho dani podléhajících nemovitostech (např. výpis z katastru nemovitostí, stavební povolení, doklady o dědictví a darování, kupní smlouvy, údaje z účetní evidence).            


Komentáře


Pro vložení komentáře se přihlašte.

Proč se registrovat

Po registraci si vytvoříte vlastní profil, díky kterému získáte přístup k rezervačnímu systému.

Rezervační systém umožňuje rezervaci pracovního místa, rezervaci notebooku a objednání služby hlídání dětí.