Okresní správa sociálního zabezpečení

OSSZ – Sociální pojištění

  1. Základní informace
  2. Důchodovbé pojištění
  3. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
  4. Nemocenské pojištění
  5. Osoby samostatně výdělečně činné a sociální pojištěn
  6. Platba sociálního pojištění
  7. Zálohy sociálního pojištění
  8. Vyměřovací základ
  9. Sazby pojistného
  10. Přehled o příjmech a výdajích
  11. Postupy
    Registrace u Okresní správy sociálního zabezpečení jako OSVČ
    JRF - Jednotný registrační formulář
    Placení záloh na sociální pojištění
  12. Zákony
  13. Kontakty
  14. Formuláře
  15. Odkazy

 

Základní informace

1. Základní informace

Pojištění na sociální zabezpečení je příjmem státního rozpočtu. Zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

2. Důchodové pojištění

Důchodový systém se skládá ze dvou částí.

První část je povinné důchodové pojištění. Povinné důchodové pojištění je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je pro všechny pojištěnce stejná. V oblasti organizačního a administrativního zabezpečení jsou určité odlišnosti pro silové resorty (např. vojáci, policisté, hasiči).

Druhá část je penzijní připojištění se státním příspěvkem. Připojištění je dobrovolné a doplňkové. Připojištění zajišťují komerční pojišťovny, kterých je na trhu široký výběr, např.: penzijní fondy České pojištovny, Allianz, Generalli atd.

Základním právním předpisem je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ze základního důchodového pojištění se poskytuje starobní důchod (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod, vdovský důchod, sirotčí důchod.

Důchod se skládá ze základní výměry, která je stanovena pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů a procentní výměry.

3. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Plná, produktivní a svobodně zvolená zaměstnanost je základním cílem hospodářské a sociální politiky státu. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti slouží k vyplácení peněžité podpory v nezaměstnanosti a realizace tzv. aktivní politiky zaměstnanosti (např. podpora tvorby nových pracovních míst – realizují především úřady práce).

4. Nemocenské pojištění

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemocenského pojištění. Jde o nároková peněžitá plnění. Účastníky nemocenského pojištění jsou zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci se účastní povinně, OSVČ dobrovolně.

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky – nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství a peněžitá pomoc v mateřství.

Z nemocenského pojištění OSVČ se poskytuje nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.

5. Osoby samostatně výdělečně činné a sociální pojištění

Poplatníky sociálního zabezpečení rozdělujeme do skupin:

· zaměstnavatelé– fyzická nebo právnická osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR

· zaměstnanci– v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo činný na základě dohody o pracovní činnosti a další skupiny osob vyjmenované v zákoně.

· OSVČ– jsou povinny platit pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění platí dobrovolně.

Sociální pojištění platíme z příjmů z podnikání a z ostatní výdělečné činnosti a za další příjmy z činností konaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (tzv. nezávislá povolání). Neplatíme z příjmů z pronájmu nemovitostí a movitých věcí.

6. Platba Sociálního pojištění

Zálohy na sociální pojištění platíme dle toho, zda je naše činnost OSVČ hlavní nebo vedlejší. Měsíčně musíme platit zálohu, která nám vyšla v posledním Přehledu. Nemůžeme však platit méně, než je minimální záloha stanovená státem.

Kdy je podnikatelská činnost hlavní a kdy vedlejší?

O hlavní se jedná vždy, když nejsou splněny podmínky pro vedlejší činnost. Povinností je pak platit pojistné na důchodové pojištění a pravidelné měsíční zálohy, a to i v případě, že je ve ztrátě.

Samostatná výdělečná činnost se v roce 2013 považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce:

- vykonávala zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo ji byl přiznán starobní důchod,

- měla nárok na rodičovský příspěvek,

- měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské dávky z důvodu těhotenství a porodu,

- osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost), nebo o osobu bez ohledu na věk, která je závislá na péči jiné osoby ve II.stupni (středně těžká závislost) nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost), pokud je osoba, o kterou pečuje osobou blízkou, nebo žije s OSVČ v domácnosti, není-li osobou blízkou,

- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání,

- byla nezaopatřeným dítětem – tj.studuje a nedosáhla věku 26 let.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc trval některý z výše uvedených důvodů výkonu vedlejší činnosti. 

7. Zálohy Sociálního pojištění

Pokud je naše podnikání hlavním zdrojem příjmu jsme povinni platit měsíčně zálohu na sociální pojištění. Výše zálohy je daná částkou, která vyšla z posledního Přehledu (dokument, který se vyplňuje a odevzdává krátce po podání daňového přiznání za daný rok Okresní správě sociálního pojištění). Tato záloha však nesmí být menší než je minimální záloha (i když jsme byli třeba ve ztrátě). V případě, že začínáme podnikat, taktéž platíme zdravotní pojištění ve výši tzv. minimální zálohy. Tato je stanovena pro každý rok.

Minimální zálohy

platíme měsíčně tehdy, když s podnikáním začínáme nebo když nám v přehledu vyšla nižší záloha než minimální:

minimální zálohy při

2012

vedlejší činnosti

756,-- Kč

hlavní činnosti

1.890,-- Kč

Zálohy jsou splatné vždy od 1. do 20. následujícího měsíce. Den platby je ale až den, kdy je platba připsána na účet Okresní správy sociálního pojištění.

8. Vyměřovací základ

Rozhodné období

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc. U OSVČ je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují:

· náhrada škody podle zákoníku práce,

· odstupné a další odstupní, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právní předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů,

· věrnostní přídavek horníků,

· odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

· jednorázová sociální pomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy apod.,

· plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

· pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance (v případě vyplácení nepeněžního plnění).

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Tímto základem se pro účely zákona o sociálním pojištění rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po jeho úpravách dle § 5 a § 23 zmíněného zákona. A to i v případě, že příjmy OSVČ jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak. Pro účtující osoby je tedy vyměřovacím základem 50 % (dílčího) základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Minimální a maximální roční vyměřovací základ OSVČ

Právní předpis ale rovněž stanoví tzv. absolutně minimální a maximální vyměřovací základ OSVČ. Minimální závisí na druhu samostatné výdělečné činnosti. Uvedené platí pro OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění.

Minimální roční vyměřovací základse stanoví jako součin minimálního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu se započítávají kalendářní měsíce, kdy OSVČ měla po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské či PPM z nemocenského pojištění OSVČ.

Absolutně minimální vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost je 25 % průměrné mzdy násobený počtem měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce. Za rok 2013 je tedy 77 652 Kč.

Absolutně minimální vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je 10 % průměrné mzdy násobený počtem měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce. Za rok 2013 je tedy 31 061 Kč.

Maximální roční vyměřovací základ je pro rok 2013 stanoven jako 48 násobek průměrné mzdy ve výši 1 242 432 Kč.

9. Sazby pojistného

a) u OSVČ

1. 29,2% z vyměřovacího základu (z toho 18% na důchodové pojištění a 1,2 na státní politiku zaměstnanosti), jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění

2. 1,4 % z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,

b) u zaměstnavatele

1. 25% z vyměřovacího základu (z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21.5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti)

2. 26% vyměřovacího základu (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění. 21,5% na důchodové pojištění a 1.2 % na státní politiku zaměstnanosti, pokud jde o zaměstnavatele, jehož průměrný počet zaměstnanců je méně než 51 a do 20. ledna skutečnost, že chce platit tuto sazbu OSSZ oznámí. Sazba pak platí pro jednotlivý kalendářní rok. 

c) u zaměstnance

6,5 % vyměřovacího základu

d) osoby dobrovoně účastné důchodovému pojištění

28 % z vyměřovacího základu

10. Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ, která alespoň po část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost je povinna podat „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání za tento kalendářní rok.

Do přehledu se uvádí daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v roce, ve kterém Přehled podáváte. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou máte na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za daný rok se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok za který se přehled podává. Rovněž se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok.

Tento přehled můžete doručit Okresní správě sociálního pojištění jako klasický tiskopis, nebo si ho lze vytisknout z webových stránek www.cssz.cz. Dále můžete využít e-Podání ČSSZ, které vám umožní přehled podat pomocí portálu veřejné správy. Poslední možností je poslat přehled poštou.

Obdobný přehled podává OSVČ také na zdravotní pojišťovnu, který principielně funguje úplně stejně.

Postupy

1. Registrace u Okresní správy sociálního zabezpečení jako OSVČ

Od 1. 8. 2006 byly živnostenské úřady prohlášeny za centrální registrační místa (CRM) a podnikateli teď stačí jediný formulář, aby provedl vedle vlastního oznámení živnosti také daňovou registraci, oznámení České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce i příslušné zdravotní pojišťovně. CRM tak umožní provést registraci podnikatele bez nutnosti dodávat např. doklady o bezdlužnosti nebo výpis z rejstříku trestů.

Podnikatelé mohou od 1. 8. 2006 oznámit zahájení podnikatelské činnosti, včetně změn a údajů pro všechny instituce, tj. registrace pro daňové účely, plnění oznamovací povinnosti a dalších povinností vůči České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám přímo na živnostenském úřadě (CRM). Dne 1. 7. 2008 navíc vstoupila v účinnost zásadní novela živnostenského zákona, která mimo jiné ruší místní příslušnost živnostenského úřadu a zavádí možnost tzv. podání prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy - Czech POINT.

V případě že se podnikatel (OSVČ) kompletně nezaregistruje v rámci systému CRM, je nutno zajistit registraci samostatně, a to u následujících institucí: zdravotní pojišťovna, okresní správa sociálního zabezpečení, finanční úřad.

Podnikatel, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Podnikatel provozující svou podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu.

Za zahájení výdělečné činnosti se považuje okamžik, kdy se činnost začne provozovat s cílem "mít příjem" (tj. objednávky, fakturace, uzavření smlouvy apod.).

Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje pouhé získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.

2. JRF – Jednotný registrační formulář

Jednotný registrační formulářnahrazuje různé typy formulářůpro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných údajů.

Jednotný registrační formulář - JRF byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty CRM, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM.

Typy jednotných registračních formulářů - JRF

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu.

3. Placení záloh na sociální pojištění

Záloha na zdravotní pojištění je splatná od 1. do 20. následujícího měsíce. Den platby je ale až den, kdy je platba připsána na účet Okresní správy sociálního pojištění. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti v roce 2012 je 1.890,-- Kč.

4. Roční vyúčtování plateb na zdravotní pojištění

Během roku se platí sociální pojištění formou pravidelných měsíčních záloh. Do 30. dubna následujícího roku musí všechny OSVČ (bez daňového poradce) odevzdat Přehled o příjmech a výdajích Okresní správě sociálního pojištění, kde se vypočítá celkové zdravotní pojištění za daný rok.

Sazba sociálního pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu (z toho 18 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti), jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění a 1,4 % z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění.

Od sociálního pojištění za daný rok se odečtou zaplacené zálohy v daném roce. Po odevzdání Přehledu doplatí vzniklý rozdíl (existuje i možnost přeplatku). V Přehledu se vypočte i měsíční záloha na příští rok.

 

Zákony

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Kontakty

Živnostenský úřad Ostrava

  • Adresa: MMO Nová radnice (budova NR) Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava
  • Call centrum:844 12 13 14
  • Telefon: +420 599 444 444
  • Adresa elektronické podatelny: posta@ostrava.cz

Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava


Soubory ke stažení

Komentáře


U této stránky není možno přispívat do diskuze.

Proč se registrovat

Po registraci si vytvoříte vlastní profil, díky kterému získáte přístup k rezervačnímu systému.

Rezervační systém umožňuje rezervaci pracovního místa, rezervaci notebooku a objednání služby hlídání dětí.