Živnostenský úřad

 

ŽÚ – Registrace podnikatele

Obsah

1. Základní informace
2. Přehled právních forem podnikatelské činnosti
3. Kritéria volby právní formy podnikání
4. Fyzická osoba
5. Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity
6. Veřejná obchodní společnost
7. Komanditní společnost
8. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
9. Akciová společnost
10. Družstvo
11. Tichý společník
12. Získání živnostenského oprávnění - Registrační povinnost
13. Vydání Živnostenského oprávnění
14. Založení právnické osoby

Postupy

1. Získání Živnostenského oprávnění
2. JRF - Jednotný registrační formulář

Zákony

Kontakty

Soubory ke stažení

 

Základní informace

1. Základní informace

Právní úprava podmínek pro podnikání v České republice (dále jen ČR) vychází z Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno právo každého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a také právo vlastnit majetek.

Konkrétní legislativní úprava je dána především obchodním zákoníkem a živnostenským zákonem.

Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, právní formy podnikání či obchodní závazkové vztahy. Definuje pojmy podnikání, podnikatel, podnik, obchodní majetek, obchodní firma, obchodní tajemství a jiné. Upravuje výši povinného základního kapitálu, zápis do obchodního rejstříku (dále jen o.r.), nekalé soutěžní jednání, druhy obchodních společností a podmínky pro jejich vznik a provoz.

Živnostenský zákon se zaměřuje na vztahy mezi státem a podnikatelskými subjekty provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Stanoví základní rovnoprávné podmínky pro provozování živnosti, vymezuje pojem živnost, vymezuje podmínky pro získání oprávnění k podnikání. Taxativně vyjmenovává činnosti, které nejsou živnostmi, upravuje podnikání cizinců, překážky pro provozování živnosti, činnosti odpovědného zástupce, provozovny a jejich náležitosti a případné sankce za porušování zákona.

Podstatné jsou také další právní předpisy upravující problematiku účetnictví, daní a ostatních odvodů (sociálního a zdravotního pojištění), ochrany spotřebitele a bezpečnosti práce.  

2.  Přehled právních forem podnikatelské činnosti

Již v úvodu podnikatelské činnosti je nutné se rozhodnout pro vhodný typ právní formy. Volba není nezvratná, v pozdější době lze zvolený typ transformovat na jiný, což však přináší další komplikace a náklady, kterým je možné se vyhnout právě dobrou počáteční volbou.

Obchodní zákoník připouští následující právní formy podnikání:

· podnikání fyzických osob,

· podnikání právnických osob.

Podnikání fyzických osob

jedná se o:

· osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, tzn. tyto osoby vlastní výpis z živnostenského rejstříku nebo koncesní listinu,

· osoby zapsané v obchodním rejstříku,

· osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu,

· soukromě hospodařící zemědělce zapsané v evidenci.

Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku bud na vlastní žádost, nebo povinně, podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem (výše čistého obratu, provozování živnosti průmyslovým způsobem,…)

V praxi se vyskytuje také forma smluvní podnikatelské spolupráce fyzických osob upravená nikoli obchodním, ale občanským zákoníkem – sdružení fyzických osob.

Podnikání právnických osob

obchodní zákoník definuje následující právnické osoby (všechny typy musí být zapsány do obchodního rejstříku):

· osobní společnosti,

· kapitálové společnosti,

· družstva.

Osobní společnosti

U osobní společnosti se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem:

· veřejná obchodní společnost, zkratka v.o.s.

· komanditní společnost, zkratka k.s. (nebo kom.spol.)

Kapitálové společnosti

Společníci – zakladatelé mají pouze povinnost vnést vklad, jejich ručení a závazky společnosti je buď omezené, nebo žádné. Kapitálové společnosti jsou:

· společnost s ručením omezeným, zkratka spol. s r.o. nebo s.r.o.

· akciová společnost, zkratka a.s.

Družstva

Další právnická osoba, v podnikatelské praxi méně častá. Upravená v obchodním zákoníku.

3. Kritéria volby právní formy podnikání

Kritérií, podle nich lze právní formu volit je celá řada. Některá jsou obecnějšího rázu a některá výrazně specifická podle druhu činnosti, které se chceme věnovat. Důležitou roli může hrát:

a) minimální velikost základního kapitálu, která je požadována zákonem:

· u komanditní společnosti je minimální vklad komanditisty 5 000,-- Kč,

· u společnosti s ručením omezeným 200 000,-- Kč,

· u akciové společnosti 2 000 000,-- Kč.

Při výchozích úvahách je však třeba zvážit i další skutečnosti:

b) počet osob potřebných k založení – chci podnikat samostatně nebo uvažuji o dalších společnících?

c) obtížnost založení – potřebné formální náležitosti, výdaje spojené se založením,

d) míru právní regulace činnosti – nejvíce v akciové společnosti, nejméně u samostatných fyzických osob,

e) zastupování podnikatelského subjektu navenek, případné povinně vytvářené orgány společnosti,

f) ručení podnikatele za závazky vzniklé podnikatelskou činností.

Lze doporučit i zvážení dalších aspektů:

g) rozsah plánovaných podnikatelských aktivit – pro drobné přivýdělky není nutné zakládat právnickou osobu,

h) obor činnosti – některé obory mohou mít zákonem stanoveny konkrétní požadavky, které je nutno dodržet,

ch) míru angažovanosti a odpovědnosti – jsem ochoten dát do podnikání vše, celý svůj majetek, bude to zdroj mých dlouhodobých příjmů, chci se podílet na podnikání osobně?

i) míru zdanění vytvořeného zisku – zisk bude podléhat dani z příjmů fyzických osob a odvodům sociálního a zdravotního pojištění nebo dani z příjmů právnických osob,

j) povinný audit účetní závěrky a požadavky vedení účetnictví – mohu si vybrat daňovou evidenci či podvojné             účetnictví, musím mít povinný audit účetní závěrky? (u a.s. ano)

k) povinnost zveřejňování údajů z účetní závěrky v obchodním rejstříku (mají subjekty zapsané do obchodního rejstříku),

l) flexibilitu právní formy a obtížnost případné transformace na jinou právní formu, povinnosti při přerušení či ukončení činnosti podnikatelského subjektu.

4. Fyzická osoba

Fyzická osoba podnikající samostatně na základě živnostenského či jiného oprávnění

Jde o formu podnikání vhodnou pro začínající podnikatele. Využívají ji i ti, kteří v podnikatelské činnosti nespatřují hlavní zdroj svých příjmů. U této formy podnikání je velmi jednoduché zahájení činnosti. Lze ji vhodně kombinovat s výhodami plynoucími se sdružení fyzických osob apod.

Výhody:

· minimum formálně-právních povinností,

· velmi nízké správní výlohy nutné pro založení,

· podnikatelské činnosti lze zahájit ihned po ohlášení (toto neplatí u koncesovaných živností),

· případné změny probíhají poměrně rychle,

· není nutný počáteční kapitál,

· samostatnost a volnost při rozhodování,

· jednoduché přerušení a ukončení činnosti,

· lze zvolit daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví (pokud není podnikatel zapsán do o.r.),

· možnost uplatnit výdaje pro zjištění dílčího základu daně z podnikání paušální částkou,

· zisk z podnikání je zdaněn 15 % sazbou daně z příjmů fyzických osob, lze uplatnit nezdanitelné částky daně a odpočitatelné položky,

· lze do podnikání přizvat osobu žijící s podnikatelem ve společné domácnosti jako spolupracující osobu a přerozdělit na ni kromě pracovních povinností také část příjmů a výdajů z podnikání a využít tak možné daňové úspory.

Nevýhody:

· vysoké riziko vyplývající z neomezeného ručení majetkem podnikatele (lze omezit změnou podílu na společném jmění manželů),

· vysoké požadavky na samostatné znalosti podnikatele,

· podnikatel obvykle ve svém podnikání zastává více činností (ekonom, účetní, výrobce, prodejce, manažer, …),

· omezený přístup k cizímu kapitálu,

· ze zisku z podnikání se vypočítává také výše pojistného pro sociální a zdravotní pojištění, při vysokém zisku nevýhodné.

5. Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity

Sepsáním smlouvy o sdružení fyzických osob nevzniká samostatný právní subjekt. Sdružení jako takové nemůže vstupovat do žádných obchodních ani právních vztahů. Členové sdružení by měli jednat navenek vždy vlastním jménem nebo jako zmocněnci ostatních účastníků, jejich ručení za závazky vzniklé z činnosti zůstává neomezené.

Výhody:

· jednoduchost vzniku (smlouva nemusí být písemná),

· nezapisuje se do o.r.,

· rovnoprávné postavení členů,

· jednoduché vystoupení člena – bez ohlášení,

· sdružování finančních prostředků a podnikatelských zkušeností,

· možné úspory režijních nákladů (nájem kanceláří, vybavení, mzdy obslužného personálu),

· příjmy a výdaje z podnikání lze na účastníky sdružení přerozdělovat v dohodnutém poměru.

Nevýhody:

· problematické vlastnické vztahy u společně nabytého majetku a vkladů,

· neshody při změnách účastníků a vypořádání při ukončení smlouvy o sdružení,

· založeno na důvěře a solidaritě mezi členy,

· snadné překročení limitu pro povinné plátcovství daně z přidané hodnoty.

6. Veřejná obchodní společnost

Je to osobní společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Statutárním orgánem jsou všichni společníci, společenskou smlouvou lze stanovit jinak.

Výhody:

· není nutný počáteční kapitál,

· jednoduché vstoupení společníka do společnosti,

· zisk společnosti nepodléhá dani z příjmů právnických osob, ale je celý rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů fyzických osob,

Nevýhody:

· neomezené ručení společníků,

· minimálně 2 společníci,

· pro společníky platí zákaz konkurence,

· společnost lze založit pouze za účelem podnikání,

· možné problémy při zániku společníka.

7. Komanditní společnost

Jedná se o společnost smíšeného typu – jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše nesplaceného vkladu (komanditistů) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (komplementáři). Komplementářem může být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a u níž není dána překážka provozování živnosti bez ohledu na předmět podnikání. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři.

Jde o zajímavou formu podnikání například pro kapitálově slabého podnikatele se zajímavým know-how a investora hledajícího investiční příležitosti. V ČR se přesto jedná o poměrně málo frekventovanou formu podnikání.

Výhody:

· není nutný velký počáteční kapitál, komanditisty musí vložit minimálně 5 000,-- Kč,

· pro komanditisty neplatí zákaz konkurence (nestanoví-li jinak společenská smlouva),

· komanditisty je oprávněn nahlížet do účetních knih a zmocnit auditora ke kontrole účetní závěrky,

· zisk se dělí podle společenské smlouvy, zisk komplementářů – fyzických osob podléhá dani z příjmů fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění,

· za určitých podmínek se může společnost změnit bez likvidace na veřejnou obchodní společnost.

Nevýhody:

· administrativně náročnější vznik – nutnost sepsání společenské smlouvy,

· neomezené ručení komplementářů,

· možný vznik rozporů mezi prioritami komanditistů a komplementářů,

· ke změně společenské smlouvy nutný souhlas komplementářů i komanditistů.

8. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Jde o nejrozšířenější formu podnikání právnických osob. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Společníci ručí za závazky společnosti ve výši nesplacených vkladů, dokud není splácení vkladů v plné výši společníky realizováno a zapsáno v obchodním rejstříku. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. Společnost může být založena jednou osobou, nejvíce může mít 50 společníků. Společnost s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Výše základního kapitálu musí činit alespoň 200 000,-- Kč, přičemž minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 000,-- Kč. Společnost musí vytvářet rezervní fond. Základním dokumentem společnosti je společenská smlouva. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem společnosti, kterému náleží obchodní vedení, jsou jednatelé jmenovaní valnou hromadou. Na základě ustanovení společenské smlouvy lze stanovit dozorčí radu.

Výhody:

· omezené ručení společníků,

· zákaz konkurence platí pro jednatele, na společníky ho lze rozšířit společenskou smlouvou,

· pro přijetí velké části rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků,

· do společnosti lze vložit i nepeněžitý vklad (budova, stroj),

· vklad lze splatit ve lhůtě 5-ti let (před podáním návrhu na zápis do o.r. musí být splaceno 30 % každého vkladu, v úhrnné výši všech vkladů alespoň 100 000,-- Kč),

· lze ustanovit kontrolní orgán – dozorčí radu.

Nevýhody:

· nutný počáteční kapitál,

· administrativně náročnější založení a chod společnosti – svolávání valné hromady, zápisy z valných hromad – notářské zápisy, nutné ustanovení jednatele,

· zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů právnických osob, vyplacené podíly na zisku jsou dále zdaněny srážkovou daní.

9. Akciová společnost

Akciová společnost je jedna z nejstarších kapitálových právních forem. Pro svou náročnost se však mezi malými či středními firmami příliš často nevyskytuje. Základní kapitál společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář (společník) neručí za závazky společnosti. Společnost může být založena jednou právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 mil. Kč, s veřejnou nabídkou alespoň 20 mil. Kč. Základním dokumentem společnosti jsou stanovy. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem představenstvo. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Představenstvo má nejméně 3 členy. Na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti dohlíží nejméně 3 členná dozorčí rada.

Výhody:

· akcionáři neručí za závazky společnosti,

· dobrý přístup k cizímu kapitálu,

· polovinu daně sražené z vyplácených dividend lze uplatit jako slevu na dani společnosti,

· lze skrýt vlastnickou strukturu společnosti.

Nevýhody:

· nutný vysoký základní vklad,

· velmi komplikovaná a omezující právní úprava,

· administrativně náročné založení i řízení společnosti,

· nelze založit jednou fyzickou osobou,

· nutnost ověření účetní závěrky auditorem,

· zákaz konkurence pro členy představenstva,

· povinné zveřejňování údajů z ověřené účetní závěrky,

· povinné sestavování výroční zprávy společnosti.

10. Družstvo

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních a nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít alespoň 5 členů, to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň 2 právnické osoby. Družstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, členové za závazky neručí. Zapisovaný základní kapitál družstva musí činit nejméně 50 tis. Kč, před podáním návrhu na zápis do o.r. musí týt splacena alespoň polovina. Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Základním dokumentem jsou stanovy družstva. Jako právní forma pro podnikání se v ČR družstva příliš nepoužívají, jejich hlavní smysl je spíše ve vyvíjení aktivit, které jsou v zájmu členů sdružených v družstvu, např. bytová družstva.

Výhody:

· členové neručí za závazky,

· přijetí nového člena je velmi jednoduché, nemění se stanovy, stačí přihláška,

· jednoduché vystoupení členů z družstva,

· poměrně nízký základní kapitál,

· rovné postavení členů družstva.

Nevýhody:

· zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise,

· vytváření nedělitelného fondu,

· zisk družstva je zdaněn daní z příjmů právnických osob.

11. Tichý společník

Jen pro úplnost zbývá ještě vysvětlit institut tichého společenství. Toto společenství vzniká na základě smlouvy o tichém společenství, kterou však nevzniká právní subjekt. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k vyplacení části zisku. Jedná se o čistý zisk po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet. Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnut stejný rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě. Smlouva musí být písemná.

Výhody z pohledu tichého společníka:

· účast tichého společníka se nezapisuje do o.r.,
· není žádné omezení počtu tichých společníků ani možných účastí na tichém společenství,
· tichý společník může nahlížet do účetních knih,
· nemusí se účastnit ztráty z podnikání nebo jen do výše svého vkladu,
· podíl na zisku tvoří samostatný základ daně, nevstupuje do celkového základu daně.

Nevýhody z pohledu tichého společníka:

· tichý společník nemá právo podílet se na řízení,
· dojde-li ke zveřejnění jména tichého společníka, ručí tento za závazky podnikatele v plné výši,
· podíl společníka na čistém zisku je zdaněn srážkovou daní.

12. Získání živnostenského oprávnění - Registrační povinnost

Každá právnická či fyzická osoba může vykonávat své podnikatelské aktivity pouze na základě oprávnění nebo registrace vydaného živnostenským úřadem, profesní komorou či jiným zákonem pověřeným orgánem. Nejčastěji je v ČR podnikání provozováno na základě živnostenského oprávnění.

Postup získání živnostenského oprávnění:

· ověření, zda činnost, v níž chceme podnikat vykazuje znaky živnosti

      Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Nemělo by se tedy jednat o žádnou nahodilou záležitost, či dokonce skrytý pracovní poměr. Některé činnosti ze zákona nemohou být provozovány na základě živnostenského oprávnění, jejich provozování je vyhrazené zákonem pro stát či určenou právnickou osobu nebo je upraveno zvláštním zákonem. Všechny tyto činnosti jsou taxativně vymezeny v živnostenském zákoně (např. činnost pošt, lékařů, advokátů, bank, pojišťoven, využívání výsledků duševní činnosti, námořní doprava, zemědělství atd.).

      Specifická úprava platí také pro činnosti spojené s pronájmem nemovitostí – tato se považuje za činnost tehdy, pokud jsou vedle pronájmu pronajímatelem poskytovány jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitosti.

· ověřit, zda splňujeme všeobecné a případně i zvláštní podmínky pro provozování živnosti

      - všeobecné podmínky pro provozování živnosti:

- stáří minimálně 18 let,

- způsobilost k právním úkonům (což znamená, že osoba této způsobilosti nebyla zbavena),

- bezúhonnost (úřad si to ověří v trestním rejstříku),

- doklad o vlastnictví, případně jiném uživatelském právu (v případě, že bude živnost provozována v prostorách mimo trvalé bydliště).

· zvláštní podmínkyprovozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost. Způsobilost se prokazuje u řemeslných živností dokladem o vyučení a praxi, u vázaných živností dokladem o zvláštní odborné způsobilosti (osvědčení, autorizace), o dosaženém středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání a odborné praxi. K provozování koncesovaných živností je nutné prokázat odbornou způsobilost a splnění podmínek podle zvláštního zákona.

· Živnost nemůže provozovattaková osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurz. Nelze také provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud konkurz zrušil proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.

· Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky k provozování živnosti, je povinen ustanovit odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která, nejde-li o manžela nebo manželku, je v pracovně-právním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování živnosti, musí mít bydliště na území ČR a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka, nejedná-li se o občana ČR. Ustanovení odpovědného zástupce i ukončení výkonu jeho funkce je povinen podnikatel oznámit příslušnému živnostenskému úřadu do 15 dní od vzniku skutečnosti. U koncesovaných živností musí být stanovení odpovědného zástupce schváleno živnostenským úřadem, ukončení musí být oznámeno do 15 dní. Nový odpovědný zástupce musí být vždy ustanoven do 15 dní.

· zjistit, do jaké skupiny živností patří činnost, kterou chceme vykonávat

      Živnosti jsou rozděleny podle požadavků na odbornou způsobilost a podle rozsahu oprávnění. Podle předmětu podnikání a rozsahu oprávnění se živnosti dělí na obchodní – výrobní – poskytující služby.

· Podle požadavků na odbornou způsobilost se dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací mohou být provozovány při splnění stanovených všeobecných a případně i zvláštních podmínek na základě ohlášení na             živnostenském úřadě, koncesované lze provozovat až n základě nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

· Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné (vyžadují pouze splnění všeobecných podmínek) – řemeslné a vázané (pro získání oprávnění je nutné prokázat také odbornou způsobilost získanou potřebným vzděláním a praxí).

Seznamy jednotlivých skupin živností včetně požadavků na odbornou způsobilost jsou obsaženy v přílohách k živnostenskému zákonu a v nařízeních vlády.

13. Vydání Živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění vydává místně příslušný živnostenský úřad podle bydliště fyzické osoby nebo podle sídla u právnické osoby. Živnostenský list se v současnosti již nevydává. Pro živnostenské oprávnění nyní slouží Výpis z živnostenského rejstříku. Má-li podnikatel živnostenský list z minula, používá jej jako dřív, je stále platný. Za vydání živnostenského oprávnění se platí správní poplatek. Od 1. 7. 2008 probíhá registrace podnikatele u kteréhokoliv živnostenského úřadu (místní příslušnost živnostenských úřadů byla zrušena) či na kterémkoliv kontaktním místě CZECH Pointu. Na tomto místě je podnikateli vystaveno živnostenské oprávnění (Výpis z živnostenského rejstříku), proběhne registrace na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a registrace na finančním úřadě (FÚ) a zdravotní pojišťovně (ZP).

Na příslušném živnostenském úřadě podá žadatel ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi. Zpravidla existují na živnostenských úřadech předtištěné formuláře. Obsah ohlášení živnosti je specifikován v živnostenském zákoně zvlášť pro právnické a zvlášť pro fyzické osoby. Stejně jsou specifikovány náležitosti žádosti o koncesi. Nutné je přiložit další požadované dokumenty, mezi které patří:

· občanský průkaz k ověření totožnosti a plnoletosti,
· doklady prokazující odbornou či jinou způsobilost,
· doklady o právu užívání prostor uvedených jako místo podnikání,
· případně výpis z obchodního rejstříku,
· prohlášení odpovědného zástupce se souhlasem ustanovení do funkce.

Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadě též:

· podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení,
· oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti Okresní správě sociálního zabezpečení,
· podat přihlášku k důchodovému pojištění,
· podat přihlášku k nemocenskému pojištění,
· oznámit vznik volného pracovního místa,
· podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též:
· podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení,
· oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.

Fyzické osoby a právnické osoby (již zapsané v obchodním rejstříku) mohou začít provozovat živnost ohlašovací dnem ohlášení. Živnostenský list, na který se kdysi čekalo cca 15 dní byl od podzimu 2008 nahrazen tzv. výpisem z živnostenského rejstříku, který zpravidla vydává živnostenský úřad žadateli ihned. Koncesované živnosti lze začít provozovat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Na vydání tohoto rozhodnutí má živnostenský úřad 60 dní.

Zahraniční právnické a fyzické osoby mohou na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, nestanoví-li zákon jinak. Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodná provozovat živnost na území ČR, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt, nejedná-li se o občana členského státu EU.

14. Založení právnické osoby

Konkrétní postup založení každé formy právnické osoby je upraven příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. V základních bodech lze postup založení z právního hlediska popsat na příkladu nejčastěji se vyskytující společnosti s ručením omezeným takto:

1. sepsání společenské smlouvy

(případně zakladatelské listiny, je-li jen jeden společník) Společenská smlouva musí obsahovat alespoň:
· firmu a sídlo společnosti
· určení společníků,
· předmět podnikání (činnosti),
· výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka, včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
· jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
· jména a bydliště členů první dozorčí rady, bude-li zřízena,
· určení správce vkladu,
· další údaje vyžadované obchodním zákoníkem.

V této fázi je nutné mít na zřeteli výběr vhodné obchodní firmy. Je to název, pod kterým bude subjekt zapsán do obchodního rejstříku. Je třeba důkladně prověřit, splňuje-li zvolená obchodní firma požadavky dané obchodním zákoníkem. Obchodní firma společnosti nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele, nesmí působit klamavě, a k jejímu odlišení nestačí odlišný dodatek právní formy. Tyto skutečnosti se prověřují až ve fázi zápisu do obchodního rejstříku, a pokud by nebyly splněny, soud společnost nezapíše. V tomto případě by všechny předchozí kroky – sepsání smlouvy, získání živnostenského oprávnění atd. musely být provedeny znovu.

2. složení stanovené části základního kapitálu u správce vkladu

(nejméně 30 % každého vkladu, celkem alespoň 100 tis. Kč). Je-li pouze jeden společník, musí být před zápisem do obchodního rejstříku splacen celý základní kapitál.

3. zajištění živnostenského či jiného oprávnění k výkonu činnosti

4. zápis do obchodního rejstříku

Návrh na zápis do o.r. musí být podán do 90 dní od založení společnosti. Návrh musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají ve sbírce listin. Přikládá se společenská smlouva, oprávnění k činnosti, potvrzení správce vkladu, posudek znalce a ocenění nepeněžitých vkladů, případně další listiny podle obchodního zákoníku. Před zápisem jsou navrhovatelé povinni prokázat původ užívaných místností, do nichž umístili své sídlo nebo místo podnikání zapisované osoby. V praxi to znamená předložit nájemní smlouvu či výpis z katastru nemovitostí.

Společnost je založenadnem sepsání společenské smlouvy, případně zakladatelské listiny.

Společnost vznikádnem zápisu do obchodního rejstříku.

 

Postupy

1. Získání Živnostenského oprávnění

Od 1. 8. 2006 byly živnostenské úřady prohlášeny za centrální registrační místa (CRM) a podnikateli teď stačí jediný formulář, aby provedl vedle vlastního oznámení živnosti také daňovou registraci, oznámení České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce i příslušné zdravotní pojišťovněCRM tak umožní provést registraci podnikatele bez nutnosti dodávat např. doklady o bezdlužnosti nebo výpis z rejstříku trestů.

Podnikatelé mohou od 1. 8. 2006 oznámit zahájení podnikatelské činnosti, včetně změn a údajů pro všechny instituce, tj. registrace pro daňové účely, plnění oznamovací povinnosti a dalších povinností vůči České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám přímo na živnostenském úřadě (CRM). Dne 1. 7. 2008 navíc vstoupila v účinnost zásadní novela živnostenského zákona, která mimo jiné ruší místní příslušnost živnostenského úřadu a zavádí možnost tzv. podání prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy - Czech POINT.

V případě že se podnikatel (OSVČ) kompletně nezaregistruje v rámci systému CRM, je nutno zajistit registraci samostatně, a to u následujících institucí: zdravotní pojišťovna, okresní správa sociálního zabezpečení, finanční úřad.

Za zahájení výdělečné činnosti se považuje okamžik, kdy se činnost začne provozovat s cílem "mít příjem" (tj. objednávky, fakturace, uzavření smlouvy apod.).

Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje pouhé získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.

2. JRF – Jednotný registrační formulář

Jednotný registrační formulářnahrazuje různé typy formulářůpro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných údajů.

Jednotný registrační formulář - JRF byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty CRM, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM.

Typy jednotných registračních formulářů - JRF

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu.

 

Zákony

Zákon č. 455/1991 Sb., Živnostenský zákon

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník

Zákon č. 410/2010 Sb., Zákon o účetnictví

Zákon č. 121/2000 Sb., Autorský zákon

Zákon č. 634/1992 Sb., Zákon o ochraně spotřebitele

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce

 

Kontakty

Živnostenský úřad Ostrava

Adresa: MMO Nová radnice (budova NR) Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava

Call centrum:844 12 13 14

Telefon: +420 599 444 444

Adresa elektronické podatelny: posta@ostrava.cz


Soubory ke stažení

Komentáře


Pro vložení komentáře se přihlašte.

Proč se registrovat

Po registraci si vytvoříte vlastní profil, díky kterému získáte přístup k rezervačnímu systému.

Rezervační systém umožňuje rezervaci pracovního místa, rezervaci notebooku a objednání služby hlídání dětí.